Já žiji ve dvou světech - jeden je světem knih!

Aneb o tom, jak bych na tom byla ve světě Harryho Pottera, o oblíbených spisovatelích, co potřebuji ke čtení a jestli půjčuji knihy...

Tak na tohle jsem se opravdu těšila! Není to vlastně kniha v pravém smyslu slova - jedná se o scénář, jak jistě všichni ví. Někoho toto mohlo odradit, ale věřte mi, stojí to za to! Je to jiné. Je to dobré. Neříkám lepší, jen to nabízí jiný úhel pohledu. Dává to prostor pro vlastní představivost (nebo se spíš jedná o vzpomínky na knihy a filmy). Za mě: tato změna je dobrá!

Krásné. Smutné. Autentické. Pravdivé. Kruté. K zamyšlení.
Když jsem se blížila ke konci, chtělo se mi skoro brečet, protože jsem věděla, jak to skončí.
To ví přece každý.
Ale s tím jsem do toho šla, věděla jsem to, ještě než jsem začala se čtením, ale stejně mě to rozesmutnilo. Zvlášť to, když jsem na konci knihy četla, jak to s obyvateli zadního domu dopadlo. Je to vážně hrůza. Zbývala už jen chvilka...a všichni by mohli žít (jasně, teď už asi ne, ale stejně...), žít dál své životy, mít svou hroznou minulost, na kterou by jen vzpomínali. Anna by chodila zase do školy, vydala by svůj deník a všechny ostatní povídky. A nakonec by se určitě stala spisovatelkou, jak jsi přála.

Dlouhé roky jsem poslouchala chvalozpěvy od spolužáků na tuto knihu. Už od základní školy všichni vychvalovali do nebes tuto tenoučkou knížečku. Když jsem řekla "Malého prince jsem nikdy nečetla, ani nevím, o čem to je", všichni na ně koukali jako na zjevení.
Už jsem to nevydržela, a teď, ve svých skoro 25 letech, jsem si Malého prince přečetla. Dostala jsem se k němu přes čtenářskou výzvu na www.databazeknih.cz - mám ji tu jako knihu číslo 19 - kniha pohádek.

Kdo by neznal všechny ty příběhy, nebo jejich část. Všichni jsme je četli. Byli v čítankách a jako povinná četba na základní škole. Já jsem pověsti jako povinnou četbu nikdy neměla, v čítance bylo pár úryvků, tak jsem si řekla, že konečně nastal čas, si pověsti přečíst od A do Z.
Musím říct, že jsem ty příběhy tak nějak znala.. Něco jsem si pamatovala, něco nás učili ve škole, viděla jsem i nějaká představení i animovaný 3D film. Ale zjistila jsem, že knihu jako takovou jsem nikdy předtím nečetla. O některých pověstech jsem ani nevěděla, že "existují", takže jsem ráda, že jsem se k tomu dostala.

Miluju oprášení starých knih. Knih, které jsem našla na půdě. Jsou po rodičích, po prarodičích. Miluju vůni knih, nových i těch starších. Tímto způsobem jsem přišla k Markétě Lazarové.
Předně musím říct, že mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na použitý jazyk, ale když si člověk navykne, propadne příběhu a pak se nestačí divit, že obrací poslední list.

Tak přesně tuhle knihu mám doma už dlouho, jenom jsem si nenašla čas na její přečtení, ale teď jsem ráda, že se nakonec tak stalo. Opět díky čtenářské výzvě na www.databazeknih.cz - zařadila jsem ji, po dlouhém hledání vhodné knihy na toho místo, na číslo 20 - kniha, jejíž první věta je otázkou.

Miluju vůni knih, ale i tuto jsem četla ve čtečce. Holt, když není zbytí, dá se to. Navíc je to pohodlnější při cestování například do práce. Ale co na plat, kniha je kniha a vždy bude!

Od Joa jsem přečetla už dost knih, ale žádná mě ještě tak nemátla v průběhu čtení tak, jako Syn.

Tuto knihu jsem opět oprášila (kvůli čtenářské výzvě) a opět mě mile překvapila. Božena Němcová je známá svými popisy míst a osob, to ano, ale tohle je opravdu precizní dílko, co se popisu týče.

Opět se jedná o čtenářskou výzvu, a opět toho ani trochu nelituji.

Tak tohle je naprosto úžasná kniha!!! Po prvních řádcích jsem se do ní zamilovala a věděla jsem, že si musím přečíst i další díly! Samozřejmě jsem je hned stáhla do mobilní čtečky a čekají tam na mě, ale nejprve chci dodělat čtenářskou výzvu na www.databazeknih.cz !

Můj první komiks vůbec! Pokud teda nepočítám jeden komiks, který vycházel v týdeníku pro, spíš ženy, než muže, ale nebyl to vyloženě ženský magazín. Ano, mám na mysli Květoně! :-D

Tuhle knihu by si, podle mě, měl přečíst snad každý člověk na Zemi!
Každý občas prostě potřebuje pomoc, ale ne každý si o ni umí říct. Ať už je to kamarád/ka, rodič, přítel/kyně nebo snad nějaká odborná pomoc. Tahle knížka to zastane všechno!

Tahle série je pro mne něco nepopsatelného. Celé to pro mě hrozně moc znamená. Ať už začátky čtení, první deník (který nikdy nebyl takový, jako Miin - proč asi?! :-D ) až po prožívání v podstatě stejných problémů.