Já žiji ve dvou světech - jeden je světem knih!

Kdo by tenhle příběh neznal. Každý o tom alespoň něco slyšel. Já ovšem jako první viděla filmové zpracování s Miou Wasikowskou, Johnny Deppem a Anne Hathaway. Opravdu se mi to moc líbilo a čekala jsem od knihy hodně. I když jsem věděla, že bude jiná, než film, což tak bývá ve většině případů.

Miluju knihy tohoto typu. Životopisné knihy. Knihy o známých i neznámých. Podle jejich života. Opravdu to tak bylo.
A tahle se Jane opravdu povedla!
Na první pohled bachratá knížka s krásným přebalem, který je všeříkající. Nicméně se od knihy nedalo odejít, tak jsem ji měla přelouskanou skoro hned.

První od Keplera. Můj první Joona Linna. Bomba! Pecka! Fakt parádní kus!

Stařík mě odzbrojil svým humorem a proto Analfabetka byla jasná volba!

Čtyři dohody mi doporučila moje skvělá kamarádka, když jsem měla velmi špatné životní období. Další knihy jsem si koupila sama, protože jsem cítila potřebu, chtěla jsem, musela jsem. Pomáhají i v období, které se nenazývá krizové.

Je tu červenec a to znamená.. ohlédnutí za TOP 5 knihami za první polovinu tohoto roku!
Nelze v tomto TOPlistu hodnotit nejlepší a nejhorší z TOP5, protože by to nebylo fér, a také to tak není bráno, ale je tu pět míst a proto to k tomu tak trochu vybízí. Ovšem - opakuji - není to hodnocení, neznamená to, že by jedna kniha byla horší nebo lepší, než druhá!!!

Přečetla jsem spoustu dalších a dalších knih, než jenom ty, které mají svůj vlastní článek (přemrštěně řečeno - recenzi).
Pro úplnost jsem se rozhodla je sem také uvést - všechny do jednoho článku. K těmto knihám nemám moc co napsat, protože jsem je buď četla dávno, a moje pocity z ní dávno vyprchaly a nebo si to prostě nepamatuju tak, aby se o tom dalo psát. A dělat článek na základě jiných recenzí - tak to nedělám.

Toto dílo amerického spisovatele, kterého zná každý, jsem začala číst na cestě do Varnsdorfu - bylo to 13 dubna. Na čtení jsem pak neměla moc času, protože se nám do cesty připletlo sestěhování se a s tím spojené činnosti. Takže jsem četbou této knihy strávila přesně 3 měsíce! Její náročnosti tato doba odpovídá - tedy alespoň pro mne!

Znáte to taky? Jdete si koupit oběd a náhodou skončíte v knihkupectví?! Zase?
A přesně takhle jsem objevila tuto knihu, díky které, se Jiří Hájíček stal mým oblíbeným spisovatelem! Musím mít další jeho knihy! Tak zase někdy.. až si třeba půjdu pro oběd....

Myslím, že mi nepřísluší nějak hodnotit celou sérii, ale právě jsem dočetla první díl a tak to sem přidám, ať to mám pěkně kompletní.

Tato kniha je rozčleněna na sedm povídek a já ke každé mám pár slov.
Autor píše zvláštním způsobem - alespoň pro mě. Povídky jsou plné syrovosti a drsnosti severu, takhle nějak jsem si to představovala. Povídky jsou zasazeny do, když ne úplně stejných, tak alespoň navzájem si podobných míst. Vyskytují se stejné názvy měst, řek a jezer.
Navíc popis míst je tak důkladný a hluboký, že mám pocit, jako bych tam sama byla! A to se mi líbí!
Mám ještě další plus - a tím jsou ilustrace! Tak vystihující surovost a syrovost prostředí. Zimu, která proniká do každé částečky těla. Nebezpečí, které číhá na každém kroku. Dobrodružství, které hrdinové povídek zažívají!

Byl to jeden z takových těch krásných dní a na naší rodné hroudě se konal dobročinný antikvariát. A to jsem si, světe, div se!, nemohla nechat ujít!

Pamatuju si, jako by to včera, na dobu, kdy jsem byla malá a hrozně jsem si chtěla tuhle knížku přečíst, a to jsem snad ještě ani číst neuměla a rodiče, ani děda, mi knížku číst nechtěli. Prý bych se bála. Pořád jsem nechápala, čeho bych se měla bát, jsou to přece pohádky! A pak, ani to nebylo tak dlouho poté, jsem viděla jednu pohádku - Princezna husopaska - a když mi mamka řekla, že je to Grimmovská pohádka, pochopila jsem.
Knížku jsem tedy měla v polici ... v podstatě až do teď. Proč do teď? Protože jsem potřebovala knihu do výzvy (www.databazeknih.cz) od autora ze sousedního státu, a jinou jsem doma asi neměla.

Ne jedním, ale dvěma dechy! Ve středu jsem číst začala a ve čtvrtek jsem dočetla!

Propletenost příběhů je neuvěřitelná. Když jsem dočetla první a začala jsem číst druhý, řekla jsem si, že to bude v pohodě. Když se do toho zamotal třetí příběh, už jsem si málem brala papír, abych si to rozkreslila. Při dalším čtení jsem zjistila, že se vlastně skvěle orientuju a žádný pavouk není potřeba!

Chtěla jsem nějakou lehčí, oddychovou četbu, a to kniha splnila.

Mé druhé knihonákupní šílenství v antikvariátu proběhlo v online podobě. Já vím, není to ono. Není to vůbec ono. Člověk necítí tu omamnou vůni knih, nemůže si na knihu sáhnout, seznámit se s ní (knihomolové pochopí, ostatní jistě kroutí hlavou - co nadělám, jiná nebudu). Nicméně i tak to bylo skvělé a do tohohle online antikvariátu se jistojistě budu vracet!

Tenhle díl mi trval přečíst o dost déle než ten první (přesně měsíc!), ani nevím, proč tomu tak bylo. Asi tím, že v tom prvním bylo všechno ještě takové neznámé. Ne, že by v tomhle díle nebyly neznámé věci, ale už to prostředí a postavy byli.. no připadalo mi, že je znám. Možná to mě brzdilo, ale nevím.

S touhle knihou, ač tenkou, jsem měla celkem problém. Proto jsem se rozhodla, že přijmu výzvu od Martinus.cz a dočtu ji v rámci #DNK2017 ... A dávám ji sem až teď proto, že jsem stále nemocná a v den přečtení jsem nebyla schopná ničeho.