21.8.2020 - Hlava XXII
Šlo to samo... překvapivě. Nečekala jsem, že mě válečná literatura bude takhle bavit, kor když jsem si zjistila, že se jedná o částečně biografický román. Opravdu jsem se i nasmála - samozřejmě z pohledu mého, ne hlavního hrdiny.
Knihu mi půjčil kamarád, a nejdřív jsem .. no chtěla mu ji vrátit. Není to úplně můj rybníček, ale nakonec jsem ráda, že jsem se odhodlala a do knihy se pustila. Přečetla jsem ji překvapivě rychle a opravdu se mi líbila. Znovu ji sice číst nemusím, ale jsem ráda, za tuto zkušenost.
Yossarian zde bojuje proti byrokracii, nesmyslné nutno podotknout, pravidly, které nedávají smysl. Někde jsem četla, že je to takový český Švejk.. nemohu soudit, Švejka jsem nikdy nečetla (ani neviděla) - není mi sympatický, a číst nebudu.
Někdo mě ovšem měl informovat, že konec nemám číst u jídla! Ale což.. už jsem na to zapomněla.. :)
Občas mě z Hlavy XXII bolela hlava...
Nikys